V čem se od Čechů učí Japonci? Věřili byste, že vývoj svítidel může být adrenalinový sport? Zaspala Evropa s LEDkami? Jak pomáhají zimní deprese při vývoji zubařských svítidel? Přečtěte si rozhovor s ing. Antonínem Fuksou, hlavním vývojářem svítidel DentaSun ve firmě NASLI a vedoucím projektantem plnospektrálního světelného studia.
Jak jste se k plnospektrálnímu osvětlování dostal?
Řešil jsem problém s osvětlením barevných preparátů. Žlutá, fialová a sytá červená vypadaly ve světle zářivek úplně jinak než na denním světle. Zkoušel jsem různé zářivky s výborným podáním barev, ale stále to nebylo ono. Nakonec jsem získal několik vzorků tehdy nové značky zářivek NASLI, které se ukázaly pro můj účel mimořádně vhodné a barvy byly jedna radost. Se šéfem NASLI jsme si hned padli do oka. On ke stejné problematice přistupoval z opačné strany, když nemohl sehnat zářivky, při kterých vydrží v kanceláři dlouho do noci a bez pálení očí, nechal si je vyrobit.
Několik let jsem pak pro NASLI pracoval externě a světlo mě bavilo čím dál víc. Nakonec jsem odešel z předchozí práce, abych se mohl světlu věnovat naplno. Postupně jsme vybudovali zázemí pro vývoj a úpravy svítidel a laboratoř pro měření vlastností světelných zdrojů a rozběhli světelné studio pro návrhy plnospektrálního osvětlení.
Jak to bylo se zubařskými svítidly?
Produktová řada DentaSun se zářivkami NASLI vznikla v roce 2009. O rok později jsme se pustili do vylepšování, svítidla získala větší výkon, nový tenčí tvar, trochu shodila na váze a přibyla možnost stmívání a dálkového ovládání. Kompaktní uspořádání ovšem přineslo nové výzvy v oblasti odrušení, takže jsem musel při vývoji využít všechny dosavadní znalosti a ještě se naučit něco nového, aby byl výsledek podle našich představ.
Jak vlastně takový vývoj svítidel probíhá?
Základem je naslouchat. Zjistit, co potřebuje zákazník a jaké požadavky musí osvětlení splňovat. Vše pak řešíme v našem týmu z pohledu designu, konstrukce a výroby. Výsledkem je prototyp svítidla, který má všechny požadované parametry (světelné charakteristiky, rozměry, počet zářivek, optické systémy, ovládání) a vyhovuje požadavkům na elektrickou bezpečnost. Pak objednáme pronájem laboratoře elektromagnetické kompatibility v akreditované zkušebně. To má tu výhodu, že jsem při měření přítomen a mohu obratem navrhovat a provádět úpravy na svítidle v případě, že rušení přesahuje naše firemní meze nebo dokonce zákonné limity. Nejobtížnější jsou stmívatelná svítidla s ovládací elektronikou. Na rušení jsme puntičkáři a naše požadavky jdou často nad rámec norem. Najde se i čas na experimentování, kterým občas kryji svoji zvědavost. Služby laboratoře jsou totiž poměrně nákladné. Složitější svítidla většinou zkouším ve více kolech, kdy ze zkušebny odjíždím s broukem v hlavě, jak rušení snížit. Ten pocit, že momentálně nevím JAK, ale je mi jasné ŽE to vyřeším, je na téhle práci jedna z nejlepších věcí. Takto upravený a „prolustrovaný“ vzorek pak objednáme na kompletní zkoušky, kde se vše ověří. Mezi tím už běží technická příprava výroby.
Kde svítidla vyrábíte?
Stropní a nástěnná svítidla NASLI se vyrábějí v České republice. Díky tomu máme dohled nad provedením a kvalitou už při výrobě. Pořád (si) vymýšlíme něco nového, takže vývoj a výroba musí být dokonale propojené, aby vše fungovalo tak, jak má. Tohle si trochu držíme pod pokličkou…
Spolupracujete i se zahraničními firmami?
V Číně a v Japonsku pro nás vyrábí stolní lampy. Co se týká LEDek, v Evropě hodně firem stále vyčkává a v Číně zatím získali roky zkušeností. Překvapilo mě, jak pěkné a kvalitní věci dovedou vyrobit. Pro tradiční výrobce lamp přináší elektronika kolem LEDek možný zdroj elektromagnetického rušení, se kterým se dříve nesetkali. To se ukázalo nejen u pěkných čínských lamp, ale i u designových lamp tradičního japonského výrobce. Pro obě firmy jsme navrhli a odzkoušeli odrušení, které splňuje normové požadavky s velkou rezervou. Mám z toho dobrý pocit, že se neučíme jen my od nich, ale i oni od nás. Zvlášť u Japonců si vzájemného respektu velmi cením. Od několika velkých čínských firem jsem během návštěvy dostal nabídku práce ve vývojové laboratoři se špičkovým vybavením. To člověka potěší, ikdyž nabídku nepřijme. Jednu nebo dvě firmy ale podezírám, že jen chtěly odvést pozornost.
Zabýváte se nevizuálními účinky světla. Jak to funguje?
V roce 2007 byly na lidské sítnici potvrzené světlocitlivé gangliové buňky, které reagují na určitou část světla. Jejich signál nejde v mozku do zrakové kůry, ale do centrálních hodin. Světlo tak ovládá náš denní rytmus a nastavuje počátek našich tělesných a vlastně i společenských denních cyklů. Chronobiologové stále zdůrazňují přínos pravidelnosti těchto rytmů. Jenže, jak té pravidelnosti dosáhnout, když nám kolem Vánoc sluníčko vychází v osm ráno a ve čtyři odpoledne už zapadá? Spousta lidí na podzim a v zimě trpí sezónními poruchami nálady nebo se jim prohlubují deprese. Správně načasované osvětlení vhodné intenzity s tím může hodně pomoci. Podle jedné studie lze světelnou terapii plně srovnat s působením léků proti depresím. Nejlíp funguje chladné světlo brzy ráno, třeba před východem slunce, kdy člověk získá určitý biologický náskok, takové nakopnutí do nového dne. Přes den takové světlo pomáhá udržovat bdělost a pozornost. Večer s ním ale nesviťte, jinak neusnete.
Vyrábíte nějaké výrobky založené na tomto principu?
Ano, všechny světelné zdroje NASLI mají vysoký obsah této aktivující složky. Ve srovnání se žárovkovým světlem o stejné intenzitě jí obsahují třikrát více. Takové světlo je chladnější, ale v kombinaci s vysokou kvalitou podání barev, zvláště syté červené, působí velmi přirozeně. Lidem se v takovém přirozeném světle dobře pracuje i komunikuje. Nejlepší světlo je pochopitelně sluneční a my se mu snažíme jen trochu víc přiblížit.
U svítidel si dáváme záležet, aby zachovávala tyto kvality světla. Loni jsme dělali pilotní projekt pro psychiatrickou kliniku VFN, intenzivní regulovatelné osvětlení pokoje a společenské místnosti. Nejen pacienti, ale i personál si tyto místnosti velmi oblíbili a chodí se tam „nabíjet“. Letos jsme vyhráli výběrové řízení na svítidla nad lůžko. To už má prvky biodynamického osvětlení, dovede v širokém rozsahu měnit nejen intenzitu, ale i tón světla a tak se zase o něco více přiblížit tomu, co se děje na obloze, od prvních paprsků při východu slunce až po intenzivní polední „palbu“. Osvětlení se řídí podle časového plánu, který lze libovolně naprogramovat. Můžete si třeba nastavit světelný cyklus jako prvního května a používat jej po celou zimu. Také se dají nastavit různé terapeutické programy. Podle studií to velmi pomáhá dlouhodobě ležícím pacientům. Spousta toho ještě zbývá prozkoumat. Na každém novém výrobku přijdeme na něco nového, čím se dají vylepšit stávající svítidla. Díky vývoji slunečního simulátoru proti zimním depresím jsme například zlepšili konstrukci svítidel pro zubařské ordinace.
Jaké vlastně máte vzdělání?
Vystudoval jsem měřicí a přístrojovou techniku na elektrofakultě ČVUT v Praze. Znalosti o měření všech možných veličin, konstrukci přístrojů, elektromagnetické kompatibilitě či programování jsou dobrým základem, ale spoustu informací jsem si musel nastudovat, většinu za pochodu při práci. Hodně času trávím studiem článků z výzkumu, a to nejen technických, ale i lékařských o působení světla na člověka. Navrhování osvětlení je kromě technické disciplíny také umění, kde z mnoha technicky vyhovujících řešení musím vybrat jedno, které vyhovuje pocitově. Často to není řešení, které vypadá pěkně na papíře. Tohle se asi těžko dá získat jinak než zkušeností. Mám kulaté razítko autorizovaného inženýra ČKAIT pro obor technika prostředí staveb, specializace elektrotechnická zařízení, z čehož se věnuji prakticky výhradně osvětlení. Publikoval jsem několik článků o nevizuálních účincích a kvalitě světla v odborném časopise Světlo a volný seriál o světle v zubařských ordinacích ve Vašem časopise.
Jak vidíte budoucnost osvětlování?
Určitě v ní budou hrát hlavní roli LEDky. Výrobci dnes závodí hlavně v účinnosti. Předpokládám, že po dosažení „fyzikální bariéry“ účinnosti se dostane do popředí kvalita podání barev. Ostatně i dnes už jsou LEDky s pěkným podáním barev dostupnější než před pár lety. Člověk ale musí dobře vybírat a ptát se po parametrech, aby světlo vyhovělo všem požadavkům. Myslím si, že některé tradiční zdroje světla úplně vyhynou, ať už rukou trhu nebo zákonodárců, ale zářivky si své místo na světě udrží. Předpokládám, že se bude stupňovat tlak na úspory energie, ať to stojí, co to stojí. Na druhou stranu to ale pomůže aplikacím řízení osvětlení, které mají kromě úspor i estetický a ergonomický přínos. Variabilní osvětlení může lidem nejen zlepšit pracovní výkonnost, ale i náladu a vnést do prostoru dynamický výtvarný prvek. Hodně také asi pomůže standardizace v oblasti LED, kde zatím výrobci považují nezaměnitelnost svých modulů za výhodu. Bezdrátové ovládání osvětlení asi také pronikne nejen na pracoviště, ale i do domácností. Stále tedy máme co vymýšlet a rádi posouváme hranice nejen v méně probádaných oblastech světelné techniky.
