Světlo a zdraví
Proč potřebujeme přirozené sluneční světlo?
Podle evoluční teorie se náš druh vyvíjel na slunečním světle, které je pro nás zcela přirozené a cítíme se v něm dobře. Nedostatek slunečního světla může mít za následek celkové oslabení organismu a nahrávat různým neduhům. Naši předkové říkali: „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.“ Před 120 lety ještě většina lidí pracovala venku, dnes však většinu dne trávíme v budovách s umělým osvětlením. Proto je důležitá kvalita tohoto umělého osvětlení, kterou můžeme chápat jako míru jeho podobnosti slunečnímu světlu.
Souvislost světla, barev, tmy a vidění
Tma jakožto protipól světla je neméně potřebná. Jedině ve tmě totiž dochází ke zvýšení hladiny spánkového hormonu melatoninu, který zajišťuje regeneraci těla, vychytává volné radikály a odstraňuje buňky, které se vymkly kontrole. Proto je důležité, abychom při spánku nebyli světlem nadměrně rušeni. Ani samo světlo, ani sama tma, ale střídání těchto polarit je to, co nás udržuje naživu.
Světlo ovlivňuje celkové zdraví organismu
Zrak je jen jednou z cest, jak na nás světlo působí. Vědci zkoumají působení světla na nervovou soustavu a hormony již od poloviny minulého století. Teprve v roce 2007 byl na lidské sítnici objeven další typ fotoreceptoru: světlocitlivé gangliové buňky. Jsou sousedy všeobecně známých tyčinek a čípků, ale jejich funkce je nevizuální – předávají do centrální nervové soustavy informaci, zda je den, či noc. Podle tohoto signálu se nastavují centrální biologické hodiny, které sídlí v mozku pod křížením zrakových nervů a které určují náš cirkadiánní (přibližně denní) rytmus bdění a spánku. Světlocitlivé gangliové buňky jsou citlivé hlavně na modré světlo, a pokud ho mají dostatek, posílají do nervové soustavy signál, že je den a máme být bdělí a aktivní. Plnospektrální světlo se slunečnímu blíží i v podílu této aktivující složky.
Není světlo jako světlo
Jestliže se polední venkovní osvětlenost pohybuje mezi 20 a 100 tisíci luxy, v interiérech většinou naměříme stovky až první tisíce luxů. To je pouhé jedno procento! Přitom je známo, že potřeba světla roste s věkem a senior potřebuje na čtení asi patnáctkrát silnější osvětlení než dítě školou povinné. Aktivující účinky umělého osvětlení na nervovou soustavu navíc závisejí na podílu modré složky. Světlo teple bílého tónu obsahuje této složky ve srovnání se slunečním světlem jen asi třetinu. V posledních letech jsou lidé často zklamaní světlem úsporných zdrojů, kterými mají být nahrazeny zakázané žárovky. Plnospektrální světlo poskytuje výrazně lepší barevné podání.
Jaké světlo je nejvhodnější?
Ideální pro vidění je pochopitelně sluneční světlo. Umělé světlo se mu může více nebo méně blížit z různých směrů, například intenzitou, barevným tónem v určité fázi dne nebo kvalitou podání barev. Proto je dobré mít k dispozici na práci intenzivnější světlo chladnějšího tónu a na odpočinek naopak slabší světlo tónu teplejšího. Před spánkem je vhodné používat tlumené teplé světlo s minimálním obsahem aktivující modré složky, které se podobá zapadajícímu slunci.
