Doba úplňku je důležitá pro každého úplně jinak. Někteří z nás pociťují potíže se spánkem, jiní negativní emoce v oblasti psychického rozpoložení, další jej obdivují pro neuvěřitelné vizuální scenérie, které dokáže vykouzlit a někteří tuto fázi přejdou zcela bez povšimnutí. Pojďme se dnes podívat na to, proč úplněk fascinuje světelné techniky a co se stane, když na měsíc v úplňku namíří spektometr třeba Filip Svoboda. 🙂
Překvapivá je vyšší teplota chromatičnosti a s ní související poměrně velký podíl modré složky (MDER = 0.5, denní světlo má 1). Světlo úplňku je také poměrně bohaté na modrozelenou složku, na kterou jsou naladěné tyčinky, které nám zajišťují monochromatické noční vidění (poměr S/P = 0.5). Ve spektru je rovněž vidět velké zastoupení červené a žluté. Tyto vlnové délky dovede lidské oko zachytit jen pomocí čípků, které potřebují mnohonásobně více jasu, a tak vidí jen samotný měsíční kotouč, který nám připadá žlutý, kdežto krajinu vidíme pomocí tyčinek a jeví se nám jako černostříbrná. Při mezopickém vidění, kdy se tyčinkové a čípkové vidění překrývají, má modrá složka světla velký význam pro vnímání v periferním zrakovém poli, které je důležité například pro bezpečnost v dopravě.