Koncepce zdravého světla vychází z nedávných poznatků o nevizuálním účinku určitých vlnových délek světla na aktivaci lidské nervové soustavy a synchronizaci biologických hodin. Působením světla se v těle každý den mění hladina hormonů, zastoupení krvinek, tělesná teplota i nálada a bdělost (cirkadiánní rytmus). Modrá složka světla je pro tyto pochody řídicím signálem. Je tedy žádoucí, aby umělé světlo určené pro aktivní část dne obsahovalo této aktivující modré složky aspoň tolik jako denní světlo, tedy Ac → 100 [1]. Velký obsah modré složky jde ruku v ruce s vysokou teplotou chromatičnosti: Tcp → 6 500 K. Takové světlo je však při „běžném“ Ra ≈ 80 často hodnoceno jako málo příjemné. Při výborném podání barev Ra > 90 a zejména velmi dobrém podání syté červené R9 > 80 hodnotí respondenti pracoviště autora světlo jako příjemné, lehké a působící dojmem, že se v prostoru nesvítí a proniká do něj denní světlo. Na základě subjektivních hodnocení tak vzniká technická definice plnospektrálního umělého světla. Popsané světelné zdroje mívají oproti nejrozšířenějším zdrojům (Ra > 80) nižší měrný výkon. Je to dáno jednak nižší účinností širokopásmových luminoforů, jednak skutečností, že pro dosažení vysokého Ra září i na okrajích viditelného spektra barvy (fialová, hluboká červená), které podle křivky V(λ) přispívají ke světlenému toku jen málo, viz obr. 1.
Světelné zdroje spolu s viditelným světlem jsou pro člověka ještě dále užitečné – aktivují nervovou soustavu a působí na cirkadiánní rytmus. Míra tohoto užitku se přitom nijak nepromítá do jejich energetického hodnocení. Světlo pro odpočinek a zklidnění před spánkem by mělo obsahovat co nejméně aktivujících složek. Například Ac teplého žárovkového světla je přibližně 30 a při nízkých osvětlenostech ve večerních hodinách nebrání nástupu melatoninu. V noci by člověk neměl být rušen světlem, neboť spánkový hormon melatonin má mnoho regenerativních a ochranných funkcí.
Světelné zdroje zdravého světla nacházejí použití také při léčení depresí pomocí světla (fototerapie). V některých případech účinkuje světlo stejně dobře jako antidepresiva [2]. Světlo naštěstí není na předpis, takže si lze od „depky“ ulevit nejlépe procházkou na sluníčku nebo aspoň pohledem do jasného – ale příjemného – umělého světla.
Vývojová laboratoř NASLI nabízí spektrální měření světelných zdrojů a charakteristik difuzorů svítidel monochromátorovým spektrometrem, testování bezpečnosti svítidel před autorizovanými zkouškami a odhalování a snižování rušení spektrálním analyzátorem. Rozvíjí koncepci celostního osvětlování – HLS, jejímž cílem je specifikovat opomíjené vlastnosti světelných zdrojů a svítidel a postupy pro jejich dosažení. Součástí HLS jsou: rozšířená elektrická bezpečnost (LVD+) a elektromagnetická kompatibilita (EMC+), světlo a jeho kvalita (QLI+) a nevizuální účinky světla (NVE+).
Rozbíhající se plnospektrální světelné studio navrhuje osvětlení podle koncepce zdravého světla pro byty, kanceláře i výrobní prostory se svítidly a světelnými zdroji NASLI. Kromě nových osvětlovacích soustav navrhuje také úpravy existujících systémů pro použití světelných zdrojů s vysokým Ac a Ra. Rovněž provádí terénní měření.
Vybrané reference:
Restaurátorské ateliéry AVU,
České dráhy, a. s.,
Hella Autotechnik, s. r. o.,
Senát Parlamentu ČR,
ŠkoFIN, s. r. o.,
Volkswagen Slovakia, a. s.
Literatura:
[1] FUKSA, A.: Světlo a biologické hodiny. Světlo, 2010, č. 6, s. 56–58. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/42567.pdf.
[2] LAM, R. W. a kol.: The Can-SAD Study. Am J Psychiatry, 2006, č. 163, 805–812.
Obr. 1. Poměrné spektrální složení světla LED modulů s různým podáním barev při stejném světelném toku
Obr. 2. Odpovídající posuny barev vzorků používaných při výpočtu Ra
Obr. 3. Stmívatelné svítidlo Actis D, 1× T5 54/28 W
